Energetika a vnitřní prostředí
Popis tématu
Přečtete za 7 minut
Energetika
Technické systémy
Obnovitelné zdroje energie
Představení oblasti
Energetika budov je v současné době významnou oblastí při výstavbě a rekonstrukcích budov. Na jedné straně je svázána se stavební a architektonickou stránkou (kvalita konstrukcí, umístění a orientace budovy), provozním modelem budovy a jejím užíváním a má úzkou vazbu na vnitřní prostředí prostřednictvím technických systémů budovy (větrání, vytápění, chlazení, osvětlení, případně příprava teplé vody). Energetika budovy v současné době sleduje kromě architektonicko-stavebního řešení budovy vhodnou volbu zdrojů energie, jejich vliv na globální prostředí (emise CO2, potřeba neobnovitelné primární energie) a zároveň dopad na provozní náklady (ceny energií). Existují různé energetické standardy budov od legislativou vyžadovaných budov s téměř nulovou spotřebou energie, přes budovy v pasivním standardu po pokročilé energeticky plusové budovy s kladnou energetickou bilancí, které mohou být předmětem přístupu k dotačním programům.
Pro zajištění vnitřního prostředí a komfortu užívání budovy je možné volit z celé řady technických systémů, které mohou být pro daný typ budovy více či méně výhodné. Zvláštní podoblastí jsou pak budovy se speciálním vnitřním prostředím, jako jsou nemocnice, léčebny, depozitáře apod.
Hlavní témata z pohledu zadavatele
Dosažení nízkých provozních nákladů
Platby za energie bývají významnou položkou často omezeného provozního rozpočtu obce a proto mohou být impulsem pro řešení energetiky budov. Snížení energetické náročnosti budov, změna energonositele či dodavatele energie či celková rekonstrukce energetického systému může přinést významnou úsporu provozních nákladů. V případě novostaveb se jedná především o udržení provozních nákladů na určité maximální úrovni. Na druhé straně vyšší energetický standard budovy znamená investici, kterou je však možné za předpokladu dosažení zpravidla vyššího energetického standardu získat dotaci. Zároveň je potřeba hledět na minimalizaci nákladů na související facility management prostřednictvím automatizovaného provozu energetických zdrojů (náklady na obsluhu), nízkého stupně rozmanitosti zdrojů energie (náklady na servis).
Kvalita vnitřního prostředí
Kvalita vnitřního prostředí ovlivňuje kvalitu užívání budovy jako je produktivita práce, schopnost studentů vnímat probíranou látku či dokonce kvalitu života jako takovou (lázně, léčebny). Školy jsou typickými případy se zkušeností s vysokou mírou diskomfortu buď vlivem nedostatečného větrání nebo větrání okny (zhoršená akustika v místnostech, chladný vzduch u podlahy). V nemocnicích je nutné se věnovat způsobu zajištění vnitřního prostředí s ohledem na typ léčby (potřeba zvýšené vlhkosti vzduchu, vyšší teploty než v jiných budovách, zvýšené požadavky na větrání) ve vazbě na technické systémy budov a energetickou náročnost. Kvalitní vnitřní prostředí stojí investiční a provozní náklady, a zvláště ve speciálních budovách jako jsou třeba nemocniční nebo lázeňská zařízení může být kvalita vnitřního prostředí nadřazena provozním nákladům.
Památková péče
V případě záměru uplatnění obnovitelných zdrojů energie (ale nejen jich, jen je to u nich častější) na střechách či fasádách budov s určitým stupněm památkové ochrany je naprosto nezbytné již v procesu přípravy vymezit limity ochrany. Stanovení možností umístění vizuálně problematické technologie definuje okrajovou podmínku pro řešení energetického hospodářství budovy. Podobná situace je v oblasti zateplení budovy (u rekonstrukce), kde památková péče definuje buď použitou technologii nebo přímo dosažitelný energetický standard.
Řešení energetiky v rámci širšího konceptu
Energetické a technické systémy budovy je potřeba řešit v kombinaci s její architekturou, hospodaření vodou, adaptací budovy na změnu klimatu (zelené střechy, parkové úpravy), novým typem mobility (elektromobily, CNG, LPG), apod. Energetická část projektu může vyvolat jiné výzvy k řešení (revize správy budov, revize finančních prostředků zadavatele, zacházení s vodou). Řešení jedné stránky výstavby/rekonstrukce budovy může vyvolat nutnost řešení jiné stránky, např. energetiky (smart grid, lokální distribuční soustava, aukce elektřiny).
Politické téma
V řadě obcí může být energetika budov součástí „zelené“ politiky. Energetické směřování obce primárně vychází z územní energetické koncepce, nicméně nad její rámec mohou být stanoveny strategie aktuálního zastupitelstva (plnění předvolebních slibů v oblasti ekologie). Řada obcí se zavazuje v rámci politického směřování například k uhlíkové neutralitě a nyní musí v souladu s akčním / strategickým plánem plnit veřejné zadání (zapojení do paktu starostů). Jiným důvodem může být snaha prezentovat se veřejnosti jako zelené město. Na druhé straně může být zastupitelstvo kritizováno z podpory investičně náročných akcí, s delší ekonomickou návratností než v případě minimálních legislativních požadavků.
Principy a nástroje
Definování okrajových podmínek užívání budovy, její potřebnou velikost, možnou polohy budovy v území, její zastínění na pozemku – u rekonstrukce zejména zamýšlený rozsah rekonstrukce a zmapování současných energetických potřeb. Zjistit dostupné energetické sítě a jejich parametry (výkon trafostanice, dostupný výkon pro připojení k CZT), dostupné přírodní energetické zdroje v lokalitě, vlastní nebo nakupované (energetická biomasa, bioplynová stanice, odpady zemědělství) nebo výhledově dostupné (záměr výstavby nového zdroje tepla v lokalitě). Zjistit geologické poměry a možnost provádění zemních vrtů (tepelná čerpadla), vodní zdroje (využití pro chlazení a TZB), přítomnost klidových zón (limity pro hluk od technologie) nebo naopak hluk od komunikací (i s výhledem do budoucnosti) pro definici úrovně kvality zasklení jako akustické ochrany.
Konzultace nebo přímo požadavek na vypracování energetického zadání energetikem (expert, specialista na energetiku, nemusí to být jediný člověk, ale třeba společnost). Doplnění týmu pro výběrové řízení energetikem, který od počátku dohlíží na plnění energetických parametrů (posléze je oponentem projektového řešení, dozorem v realizační fázi, dostává zpětnou vazbu z provozu budovy).
Definování energetického standardu o příčku lepší než současnost. Budovy se staví na 50 let, systémy budou v provozu 15-20 let. Nastavením určitého energetického standardu se zablokuje renovace na dalších cca 25 let a zafixuje se velká část souvisejících provozních nákladů.
Zpracování vhodného a kvalitního energetického konceptu stanovuje zadání pro projektovou dokumentaci. Využití počítačových simulací u nestandardních řešení (ne zcela postižitelných normovými výpočty) umožňuje zpravidla snížení instalovaného výkonu pro chlazení, realistické zhodnocení čtvrthodinových maxim, posouzení vlivu změny obsazenosti či klimatických podmínek předpokládaných za 25 let (změna výkonů). Zároveň energetický koncept pracuje s různými variantami, které prověřuje z pohledu investičních a provozních nákladů. O energetický koncept se může zadavatel fundovaně opřít při rozhodování a zároveň jej stanovit jako zadání pro výběrové řízení.
Navržené energetické systémy by měly být jednoduché a nekomplikované. Překombinované systémy ve svém důsledku nakonec vedou k vysokým provozním nákladům v oblasti údržby, servisu, oprav (facility management). Přílišná kombinace obnovitelných zdrojů pak vede k jejich neefektivnímu využití (vzájemné „kradení si úspor“).
Požadovat již v zadání zavedení energetického managementu s dálkovým sledováním provozu budovy a její spotřeby s možností kontinuálního vyhodnocování pro úpravy regulace, servisní zásahy a pravidelnou údržbu. Nastavit (nebo mít nastavené) vazby, jak sledovat data z budovy a jak je využívat, např. na úrovni kraje. S tím souvisí do budoucnosti využití BIM, které by u veřejných zadavatelů mělo být také centralizováno (např. na úrovni kraje), aby každá příspěvková součást nemusela mít BIM specialistu.
Časté chyby a nedostatky
Zadavatele nemá k ruce experta-energetika. Zadavatel neví, jakou energetickou kvalitu budovy požadovat, má představy vyčtené z populárních časopisů nebo tiskovin. Zadavatel má přehnaná očekávání u použití obnovitelných zdrojů, budov s téměř nulovou spotřebou, u systémů větrání, apod. Nezná pro a proti jednotlivých technologií.
Podcenění rozpočtu na počátku oproti plánované energetické kvalitě budovy.
Definice energetického zadání je obecná (univerzální) a neodpovídá povaze budovy, nepostihuje její funkční vazby (architektura, užívání, vazba na okolí).
Budova se vyprojektuje „as usual“ s plynovými kotli bez energetického propojení jednotlivých provozů, s důrazem na „bezpečnost“ dimenzování, výkonově a investičně náročná, se 100% zálohou zdroji energie, s vysokými paušálními poplatky (provozní náklady)
Reference / Zdroje
IPR PRAHA. MANUÁL PARTICIPACE: JAK ZAPOJIT VEŘEJNOST DO PLÁNOVÁNÍ MĚSTA. 11 2021. URL: https://www.iprpraha.cz/manualparticipace .
Poslední změna: 9/29/2021 6:36:12 AM